Úvaha o životě
… Život - slovo na pět písmen. Slovo, o kterém nikdy nebudeme vědět, co přesně znamená ... ... Život - jméno okouzlující, dojemné, ale mnohdy trpké, smutné a velmi bolestné ...
… Jaký je smysl lidí, co se každý den, na vlastní nebezpečí, staví životu tváří v tvář a svádějí s ním tu nemilosrdnou hru osudu? Jaký je ten pravý důvod, že se po každém pádu postaví a s hlavou hrdě vztyčenou jdou dál? … Každý život dává miliony možností, jak ho prožít. Dopředu nikdy nevíme, který směr je ten správný, dokud to nezkusíme. Mnohdy klesneme ke dnu, jindy zase plujeme vesele dál. Nikdy nic nepoznáme, dokud budeme odříkat, ale možná je odříkání tím správným směrem? …
… Mezitím, co se našim životem prolínají známí i neznámí lidé, se jistý snob ve svém honosném, vyumělkovaném sídle „cpe“ vybranými delikatesami a netrápí ho, že většina ostatních málem umírá hlady … Smyslem prvního člověka, je mít víc, než mají ostatní a touží se zalykat blahobytem. Smyslem většiny, je nakrmit sebe a své děti a mít základní podmínky pro život …
… Kde je ta spravedlnost? … Och ne, život není spravedlivý … Lidský svět, je vlastně klubko smotané z lidských příběhů a osudů navzájem se proplétajících …
… Mohla bych napsat desítky úvah o životě, mohla bych si položit tisíce otázek, jaký smysl ten život vlastně má? … Ale žádná, žádná z těch milionu odpovědí nebude ta pravá, žádná odpověď nedokáže uspokojit mou zvědavost … Nikdy nepochopíme smysl svého života ve chvíli, kdy jej prožíváme. Vše pochopíme a je nám nad slunce jasné až ve chvíli, kdy ho sledujeme zpětně … Nikdy nepoznáme smysl svého života, dokud ho neprožijeme. Neprožijeme se vším, co nám přináší … Dobro a zlo, lásku a nenávist, zdraví a nemoc, pokoru a odpuštění, strach a obavy, smrt a touhu žít …